Kosmonaut

Před lety planetu Zem opustila kosmická loď
Cherubín 905 a od tý doby vesmírem bloudí
Pluli jsme dlouho, až pak paluba stala se nám vězením
Já zatoužil ucítit vítr ve vlasech, tvůj dech
Zamávat rodnému stavení
Rozhodnut ve zmatení smyslů
Dostat se domů na vlastní pěst
Já porušil palubní řád
A od tý doby jsem

Jsem utrženej kosmonaut, co nezná den ani noc
Hlas ztratil, nesmí volat o pomoc
A bez vůle vesmírem bloudí
Sám a sám!

Vesmírným prachem zaháním hlad
A pojí mě mléčná dráha
Nevím kdy bdít, nevím kdy spát
Stav bez tíže už mě tak zmáhá

Jsem utrženej kosmonaut