Pole

Kolem jsou pole poddaná sněhu
Led budí bolest, let vloček něhu
Otisky andělů uvízly v závěji
Nemůžou vzlétnout a snad ani nechtějí

Třeba si střeží tu svoji čistotu
V bělostné náruči hledají jistotu
To černí havrani obavy neznají
Mávnutím křídel pochyby roztají

Nemají na výběr v té bílé peřině
Usednou na zem, ta je však nepřijme
A tak se na drátech oddají snění
S ramenem na rameni
... taky si často sedám na vedení